Okoř

Okoř

(2012)
Kutná hora

Kutná hora

Chrám sv. Barbory (2012)
Špilberk

Špilberk

(2013)
Křivoklát

Křivoklát

(2012)
Atelierlion@seznam.cz

Cestopisy, fotografie, umění, geocaching

Foto týdne

Foto týdne

Meandr řeky Neckar
Touha po poznání žene lidi do světa, svou vlast ale neznají.

Jak jsme kupovali byt (2)

Jedna z prohlédnutých nemovitostí
Jedna z prohlédnutých nemovitostí
Část druhá
Po téhle zkušenosti se určitě nikdo nebude divit, když jsme si dali možná měsíc odraz a na inzeráty jsme jen koukali, ale chuť do něčeho jít byla minimální. V krásné lokalitě ve Štěchovicích se během této doby objevila zrekonstruovaná nemovitost, jež byla nedaleko přehrady.
Za celkem nízkou cenu, avšak nevýhoda byla dojezdová vzdálenost do Prahy. Cožpak o to by ani tak nešlo, bylo to asi 35 minut a autobusy jezdily často, ale cesta kolem Vltavy bývala často uzavřená, protože se buď sanoval kamenitý svah, nebo se opravovala přímo silnice. Neexistovala jiná alternativa, vlak tam nejezdil a další cesty byly zdlouhavé. Na prohlídku jsme se neobjednali a spojili jsme nutné s užitečným. Dům jsme si prohlédli na výletě v okolí Štěchovic a Pikovic. Byl to postarší barák, před kterým byly různé sklady a snad pila. To nás odradilo včetně toho, že zastávka MHD byla přece jenom trochu z ruky.

Čas plynul a my jsme si neustále opakovali, že není kam spěchat a osud je předem daný. Až onen vyvolený byt přijde, tak to bude. Druhý pokus ala Měšice přišel záhy. Na bez realitkovém serveru se objevil inzerát a my, už zkušení hledači bydlení, jsme reagovali okamžitě. Příjemný mladý pár nás přivítal jen o dvě patra výš, než byl byt s předzahrádkou, který nás tehdy minul. Pěkné tříkakačko mělo však docela malou kuchyň a obývak, který měl zvláštní tvar. Pokoj byl malý, ložnice pěkná s francouzským oknem. Koupelna byla oddělená od záchodu, což hodnotím mimořádně kladně, nebyl tam ovšem sklep ani komora. Body bytu šly dolů. Majitelé se s námi loučili a nabízeli nám sazenice rajčat s tím, že jich mají hodně. Byli milí, ale byt jsme si nevybrali.

V průběhu hledání jsme si vytvořili tabulku, abychom si zaznamenávali všechny postřehy, plusy a mínusy a na řadu přišla také odborná literatura. V tabulce ale nakonec byly jen tři nemovitosti. S úsměvem na tváři jsem konstatoval, že je to jako chodit po hradech a zámcích, akorát vstupné se tady neplatí, vyhlídky jsou mrzuté a chybí chlad kamenných zdí.

Nic naplat, jede se do Čelákovic. Tak nějak panelový dům, který podle fotek nevypadal špatně nás překvapil tuze tmavou chodbou. Za dveřmi si v kleci hopsal králík a obývák připomínal nudli. Za rohem byla prosvětlená kuchyně s oknem a krásnou linkou. Byt měl dva balkóny a velké, každý na jinou stranu, což bylo mimořádně pěkné. Poněvadž to byl starší panelák, měl také sklep, i když to byla jen koje. Poprvé jsme také byli na prohlídce s ženou realiťačkou, její vystupování bylo profesionální a působivé. Na záporném hodnocení mělo asi vliv okolí a sedm pater domu.

Léto za dveřmi a vysněné hnízdečko nikde. Přes prázdniny asi tolik nabídek nebude, honí se nám hlavou, ale depresi už dávno nepropadáme, jelikož je to vcelku zbytečné. Po několika měsících se zdá, že lepší byty jsou na prodej hlavně na severu a západě Prahy. I když v inzerátech se tu a tam objeví i východ, není to pravé ořechové. Buď je špatná doprava nebo z územního plánu vyplývá, že za pět let bude půl kilometru od baráku stát silnice první třídy či obchvat. Při jiné nabídce jsme zase přišli na to, že opodál je letiště Vodochody, které usiluje o status mezinárodního letiště s možností přijímaní komerčních spojů. To by asi nebyla ta správná adresa.

Konec školního roku nás přivedl do Brandýsa nad Labem. Pár let staré novostavby a mladí manželé nás s úsměvem vítají. Dlouhá vstupní chodba ústí do obývacího pokoje s kuchyní, velké okno prosvětluje celý prostor, jenž doplňuje prvotřídní terasa. Ani další pokoje nejsou k zahození, v ložnici další francouzské okno i vestavěné skříně. A dokonce balkón vybízející k rannímu posezení, a kdybychom kouřili, tak i k cigaretce. Naštěstí je tu i komora, sklep nikoliv. Rozvody a energie jsou taky přívětivé a malý počet sousedů to jen vylepšil. Udělal na nás dojem a do několika dní se máme rozhodnout, co a jak. Majitelé dodávají, že po zadání inzerátu měli ráno asi 12 mailů a další přicházely. Holt doba je těžká a zájemci se rvou o nemovitosti jako lvi o maso.

„Máme zájem o váš byt,“ volám o přibližně tři dny později majitelům. Pochopitelně vše nejde jako po másle, a tak jsme druzí. Zájemci před námi mají několik dní na to, aby si ověřili, zda dostanou hypotéku. A pokud ne, budeme ve hře.

To čekání jsme si zkrátili dokonce hned dvěma dalšími prohlídkami ve staré známé obci – Nové Vsi. A tentokrát kromě bytu také dvojdomku. Ten čekal na kolaudaci, druhá část již byla prodána. Domek o velikosti 4kk měl dvě koupelny, a tak nějak přiměřenou zahradu, kde by se klidně vlezl bazén i záhonek a ještě by něco zbylo. Samozřejmě šlo o dražší nemovitost, to by ještě tolik nevadilo, jako spíš to, že budou nutné další nemalé náklady. Šlo především o kuchyňskou linku a spotřebiče, ovšem rovněž o vrata, které nebyly součástí prý proto, že každý má jiný vkus. Prostorné pokoje doplňovaly prostorné koupelny, i když do teď příliš nechápu, proč byly dvě. Údajně to tak požaduje zákon.

O hodinu později jsme měli sjednanou schůzku o kus vedle ve stejné vesnici. Byl to byt s předzahrádkou ve viladomě. Nevýhodou byla hlavní silnice tři metry od plotu, avšak zahrada byla prvotřídní. Vlezl se na ní bazén, trampolína, domek a terasa. Horší to už bylo s kuchyní, která byla poněkud tmavá a bylo v ní málo světla. Linku sice doplňovala světla, vkusně zařízené skříňky i spotřebiče, ale bylo to pořád málo. Neoslovila nás ani ložnice. Naši průvodci byli milí, snad poprvé nám někdo nabídl i kávu a posezení. Podle nich jsme byli na prohlídce jako první, takže do konce týdne nám dali čas na rozmyšlenou. Jak perfektně jsme se za ty měsíce vypracovali, že jsme první zájemci.

Hodiny a minuty plynuly a čekání na zavolání manželů z Bradýsa se zdálo být nekonečné. Člověk se sice zabavil v práci, na nic nemyslel, ale doma stejně přišly na řadu spekulace, jak to asi dopadne. Nic jsme nelámali přes koleno, ať tak či onak, život jde dál.

Mám pocit, že bylo úterý ráno, když začal zvonit telefon. „Mám pro vás dobrou zprávu,“ ozvalo se ze sluchátka. „První zájemci bohužel nedostali hypotéku a je řada na vás, máte ještě zájem o náš byt?“ „Je mi líto, že neuspěli, ale z této zprávy mám radost,“ zněla odpověď.

Že by se to po víc jak půl roce přece jenom povedlo, dralo se nám na mysl. Obrana před takovými myšlenkami byla těžká, ovšem na místě. Co když nedostaneme hypotéku?

V prvé řadě bylo důležité mít dobrou rezervační smlouvu. Domluva byla snadná, ve smlouvě jsme měli, že pokud nedostaneme hypotéku, poplatek se vrací. Nastíněna byla rovněž kupní smlouva a precizně zapsána byla nemovitost a vše co k ní patří. Se začínajícími prázdninami bylo nad slunce jasné, že měsíční lhůta nebude stačit a bude nutné prodloužení smlouvy. Prodávající v tom neviděli žádný problém, na oplátku jsme slíbili, že převezmeme jejich hypotéku, poněvadž jim nekončila fixace a byli by sankcionováni.

Člověk se v takových chvílích neubrání představám nového hnízdečka, co a jak si zařídí, co si koupí, jaké to tam bude mít a podobně. Není však ani zdaleka vyhráno, neustále upozorňuje střízlivá část mozku. K možná překvapení všech, jsme první podpis neslavili. Bez zbytečných starostí jsme měli banku, dostali jsme konkrétní pobočku i poradce, a dokonce nabídku na úrokovou sazbu a další věci. Když natrefíte na prodávající z praxe je vše snazší.

Schůzka v bance obnášela podrobné informace a hlavně předání formulářů na potvrzení o příjmu. Asi nejdůležitější dokument jsme potřebovali vyřídit ještě před dovolenou bankéřky, aby se mohl mezitím zadat odhad nemovitosti. Tady mohl nastat druhý problém, kvůli kterému hypotéka nemusí vyjít.

Pokračování příště......

25.06.2018 22:23:26
Redakce

Pro ty, co rádi ČR

Toulky Českem

Toulky Českem

Toulky Českem

Toulky Českem

image008.png
rss.png

Jak často chodíte na výlety?

1x týdně (16 | 33%)
1-2x měsíčně (6 | 12%)
1x měsíčně (0 | 0%)
1x půl roku (2 | 4%)
Téměř vůbec (25 | 51%)
logo_csop.jpg
mpp.gif
zvn.gif
Ekologie zkoumá vztahy organismů
Ekologie zkoumá vztahy organismů
Eko, eco, ekologie, ekologický nebo ekologický aktivista. To je výčet slov, které dnes srší ze všech stran na spotřebitele různých produktů a služeb či veřejnost všeobecně. Ale co je to vlastně ta ekologie? Je používání výše uvedených termínů správné? Ne, není.
Na první prohlídce
Na první prohlídce
Píše se prosinec 2016 a když se tak dívám do občanského průkazu zjišťuji, že je na čase dělat něco se svým životem. Osm let s přítelkyní a bydlení s jejím bratrem není úplně to ideální, co by člověka po třicítce mělo naplňovat.
Jedna z prohlédnutých nemovitostí
Jedna z prohlédnutých nemovitostí
Po téhle zkušenosti se určitě nikdo nebude divit, když jsme si dali možná měsíc odraz a na inzeráty jsme jen koukali, ale chuť do něčeho jít byla minimální. V krásné lokalitě ve Štěchovicích se během této doby objevila zrekonstruovaná nemovitost, jež byla nedaleko přehrady.
Medvědí kostra v Kateřinské jeskyni
Medvědí kostra v Kateřinské jeskyni
Ročně až 200 tisíc návštěvníků projde Punkevními jeskyněmi v Moravském krasu. Obdivovat mohou nejen dno Macochy, ale i krápníkovou výzdobu či plavbu lodí v podzemí. Neméně zajímavá je však i Kateřinská jeskyně, se kterou sousedí.
Veškerý obsah podléhá autorským právům, kopírování zakázáno. Šíření textu či fotografií pouze na písemné svolení autora. Please do not publish any photography without author's prior written consent. © 2012 - 2018 Ondřej Kořínek
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one