Okoř

Okoř

(2012)
Kutná hora

Kutná hora

Chrám sv. Barbory (2012)
Špilberk

Špilberk

(2013)
Křivoklát

Křivoklát

(2012)
Atelierlion@seznam.cz

Cestopisy, fotografie, umění, geocaching

Foto týdne

Foto týdne

Česko
Touha po poznání žene lidi do světa, svou vlast ale neznají.

Do podzemí Moravského krasu za Romeem a Julií

Medvědí kostra v Kateřinské jeskyni
Medvědí kostra v Kateřinské jeskyni
Ročně až 200 tisíc návštěvníků projde Punkevními jeskyněmi v Moravském krasu. Obdivovat mohou nejen dno Macochy, ale i krápníkovou výzdobu či plavbu lodí v podzemí. Neméně zajímavá je však i Kateřinská jeskyně, se kterou sousedí.
Abychom se na prohlídku obou jeskyní řádně připravili, navštívíme nejprve loni otevřený Dům přírody Moravského krasu ve Skalním mlýně. Dá se skoro říci, že návštěva je povinná, poněvadž se seznámíte se vším, co v jeskyních uvidíte.

Zapomeňte na nudnou expozici, plnou písmen, grafů a fotografií. Čeká vás totiž interaktivní moderní prohlídka, plná krátkých filmů a animací. A nejen to. Osahat si můžete několik druhů netopýrů, srst dalších zvířat, sledovat, jak se vytváří stalaktit, stalagmit a stalagnát.

Přehledně je zde zpracován historický vývoj Moravského krasu z pohledu geologa, historika, zoologa i botanika. Nepřehlédnete názornou ukázku korálového moře nebo také živočichy obývající útroby jeskyní. Samozřejmostí je 3D projekt, dotykové obrazovky, různá hejblata a ovládací panely, a dokonce kino sál. Sečteno a podtrženo v domě přírody si užijí nejen děti ale i dospělí. Vstupné je symbolické – 40 korun.

Když se načerpáte vědomostmi a budete si připadat, že můžete jít dělat z fleku průvodce, vyrazte k pokladně Punkevních jeskyní. Méně pohyblivé a starší občany tam doveze vláček, ostatní se nechají doprovodit řekou Punkvou.

Vstupné do jeskyní je 180 Kč, přičemž je lepší si vstup předem zarezervovat, jelikož hlavně v sezóně bývá plno. Až se ozve hlášení vašeho času, máte pár minut na to, abyste se dostavili ke vstupu, odkud si vás odvedou průvodci do potemnělé chodby. Zaznívá důrazné varování před osaháváním krápníků a před boulemi na hlavě.

Celá skupina záhy projde kolem Strážce, což je čtyři metry dlouhý stalaktit, jenž připomíná bezpečnostní rám. Po pár krocích všichni užasnou nad bohatě zdobenou stěnou Předního dómu, kde je nejmohutnější stalagnát Punkevních jeskyní, o kus dál pak tajemnou atmosféru doplňuje jezírko. Když se všichni suchou nohou dostanou přes sifon, nejnižší suché místo jeskyně, stanou před cedulkami letopočtů s výškou hladiny Punkvy při povodních.

Štolou k Macoše

Průvodce popisuje jednotlivé části jeskyní a zdařile nás seznamuje se jmény jednotlivých krápníků. Můžeme konstatovat, že jeho práci bychom i po načerpání vědomostí dělat nemohli, jelikož jména si prostě nelze zapamatovat. V paměti však utkvěl stalaktit Jehla, dlouhý a tenký krápník, kterému zbývají asi tři centimetry k tomu, aby se propojil se stalagmitem. Nikdy se ale navzájem nespojí, protože je suchý. Průvodci těmto dvěma dali přezdívku Romeo a Julie.

Následuje průchod uměle vytvořenou štolou na dno Macochy, kde všichni s otevřenou pusou poslouchají výklad z reproduktorů. Hlavy se otáčejí vzhůru až na začátek 138metrové propasti, která si získala světový věhlas. Úžasné skalní stěny doplňují dvě jezírka. Horní hluboké asi 13 metrů a dolní hluboké 49 metrů. Zde také končí suchá prohlídka a následuje nalodění.

Po slepém rameni Punkvy se loď plaví úzkou chodbou a exkurze tak dostává jiný rozměr. Ticho zde ruší jen hlas průvodce, který pod hladinou ukazuje vývěr Punkvy a posléze osvětlené Skalní mosty.

Jakmile připlujeme k podzemnímu přístavišti, čeká nás prohlídka Masarykova dómu. Projdeme nejprve kolem místa, kde byly nalezeny kosti pleistocenních bobrů, až do skvostné jeskyně, v níž se každému návštěvníkovi zatají dech. Působivé krápníkové výzdobě zde dominuje Husův sloup a mnoho malých stalagmitů. Pohádkový pohled doplňuje podzemní jezírko. Mimochodem Masarykův dóm byl objeven po odstřelu stropu v roce 1920.

Na jeho prohlídku by možná chtělo mít více času, avšak přístaviště je jen pro jednu loď, a tak musíme uvolnit místo dalším zvědavcům. Vydáváme se na poslední krátkou plavbu k zbrusu novému přístavišti již na denním světle. Plni dojmu z hodinové prohlídky jdeme vstřebat zážitky do občerstvení ve Skalním mlýně.

Nemůžeme se však zdržovat příliš, protože před námi je návštěva Kateřinské jeskyně. Do této jeskyně není takový nával jako do Punkevních, a proto není nutná rezervace vstupenek. Co do krásy a zajímavostí, se ovšem určitě vyrovná své známější kolegyni. Někteří obdivují krásu už před vchodem. Hlavně muži se tam totiž potěší pohledem na obnaženou sochu jeskynní ženy.

Koncerty v jeskyni 

Po průchodu chodbou se dostaneme do největší jeskynní prostory v ČR. Hlavní dóm je dlouhý téměř sto metrů a 20 metrů vysoký. Při vstupu se rozehrála písnička skupiny Nightwish, která připravila vkusný začátek prohlídky a ukázala exkluzivní akustiku v jeskyni. Jak jsme se vzápětí dozvěděli, využívají ji také několikrát ročně hudebníci, kteří zde pořádají koncerty.

Průvodkyně ukazuje na chodby a komíny, které většinou nejsou přístupné. Děti jsou zaskočeny kostrou jeskynního medvěda, kterou zde našel v roce 1936 výzkumník Karel Absolon. Cesta po dobře upraveném chodníku vede do Nové Kateřinské jeskyně, kde si příroda vyhrála a připravila krápníkový Bambusový les. Krápníky všech velikostí zde připomínají porost lesa osvětlený měsíční září.

Nedaleko odtud vcházíme do Dómu zkázy, kde se v minulosti zřítily stropy, a poté do Dantova pekla. Název je to příznačný, jelikož obrovská rozsedlina vedoucí k Macoše je zavalena kameny. Mnoho badatelů a výzkumníků se jí snažilo proniknout, leč marně.

Výzkumník Absolon kdysi poznamenal, že nezná místo v celém krasu, které by nahánělo takovou hrůzu. V roce 1941 zde také zemřel jeden z jeho pomocníků po marném pokusu o odstranění závalu. Neprobádaná oblast, jež navíc možná spojuje propast s jeskyní, určitě nedá spát dalším dobrodruhům, jež tudy budou chtít prorazit.

O něco veselejší je zpáteční cesta k východu. Nejprve návštěvníci dostávají instrukce o jediném krápníku, na který si mohou sáhnout. Když na něj dají dva prsty a vysloví přání, bude jim do roka splněno. Dospělí si však nemají přát peníze a děti lepší prospěch ve škole.

Následně potkáváme stalagmitový útvar ve tvaru čarodějnice. Působivost místa dotváří červené osvětlení a hůl, o kterou se čarodějnice opírá. Tu ji kdysi dal nějaký badatel poté, co nevěděl, co s ulomeným krápníkem.

Nebyl by to pravý jeskynní komplex, kdybychom neviděli nějakého toho netopýra. I když z naší návštěvy asi nejsou zrovna nadšeni, ukazuje nám průvodkyně několik jedinců nad našimi hlavami. O pár minut později zhasla průvodkyně světla dálkovým ovladačem a za námi se zavřela mříž.

Brčková výzdoba v Masarykově domu
Brčková výzdoba v Masarykově domu
Jehla neboli Romeo a Julie
Jehla neboli Romeo a Julie
Dno Macochy
Dno Macochy
Síň u Anděla
Síň u Anděla
08.06.2016 21:00:07
Redakce

Pro ty, co rádi ČR

Toulky Českem

Toulky Českem

Toulky Českem

Toulky Českem

image008.png
rss.png

Jak často chodíte na výlety?

1x týdně (15 | 68%)
1-2x měsíčně (5 | 23%)
1x měsíčně (0 | 0%)
1x půl roku (2 | 9%)
Téměř vůbec (0 | 0%)
logo_csop.jpg
mpp.gif
zvn.gif
Ekologie zkoumá vztahy organismů
Ekologie zkoumá vztahy organismů
Eko, eco, ekologie, ekologický nebo ekologický aktivista. To je výčet slov, které dnes srší ze všech stran na spotřebitele různých produktů a služeb či veřejnost všeobecně. Ale co je to vlastně ta ekologie? Je používání výše uvedených termínů správné? Ne, není.
Na první prohlídce
Na první prohlídce
Píše se prosinec 2016 a když se tak dívám do občanského průkazu zjišťuji, že je na čase dělat něco se svým životem. Osm let s přítelkyní a bydlení s jejím bratrem není úplně to ideální, co by člověka po třicítce mělo naplňovat.
Medvědí kostra v Kateřinské jeskyni
Medvědí kostra v Kateřinské jeskyni
Ročně až 200 tisíc návštěvníků projde Punkevními jeskyněmi v Moravském krasu. Obdivovat mohou nejen dno Macochy, ale i krápníkovou výzdobu či plavbu lodí v podzemí. Neméně zajímavá je však i Kateřinská jeskyně, se kterou sousedí.
Veškerý obsah podléhá autorským právům, kopírování zakázáno. Šíření textu či fotografií pouze na písemné svolení autora. Please do not publish any photography without author's prior written consent. © 2012 - 2017 Ondřej Kořínek
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one