Okoř

Okoř

(2012)
Kutná hora

Kutná hora

Chrám sv. Barbory (2012)
Špilberk

Špilberk

(2013)
Křivoklát

Křivoklát

(2012)
Atelierlion@seznam.cz

Cestopisy, fotografie, umění, geocaching

Foto týdne

Foto týdne

Kokořínsko
Touha po poznání žene lidi do světa, svou vlast ale neznají.

Krajinou vinic kolem víly Loreley až k vodnímu hradu na Rýnu

Hrad Pfalz

Hrad Pfalz

Hrady, kostely, vinice a malebná příroda - údolí řeky Rýn patří mezi nejnavštěvovanější oblasti v Německu. Na výlet můžete vyjet lodí, na kole nebo putovat pěšky. Potkáte jeden z největších hradů, tajemnou vílu nebo mýtnici na řece.
Vlak nás dovezl do malého městečka na levém břehu Rýna Sankt Goar, nad kterým bdí jeden z největších hradů v Porýní vůbec Rheinfels. Na začátku našeho putování máme namířeno za jeho bránu, od nádraží nás tam svahem dovede místní červená značka. Cestou zpoza stromů můžeme pozorovat jak údolí s řekou, tak hrad Katz na protější straně.

Hrad Rheinfels se začal stavět na popud hraběte Dietera von Katzenelnbogena okolo roku 1245. Měl sloužit jako strážní hrad pro vojáky a celníky na řece. Byl postupně vylepšován a stal se jednou z dominant oblasti a vlajkovou lodí svého majitele. Několikrát odolal vojenským atakům, a tak není divu, že po vymření rodu, se ho okamžitě ujali noví majitelé.

Na konci 15. století padl do rukou rodu Hesenských, kteří stavení dále vylepšovali do podoby renesančního zámku. Na konci 17. století se Rheinfels pokoušela dobýt francouzská vojska, jejich útok však skončil neúspěchem v řece. O století později ho Francouzi získali, tentokrát bez boje.

Z části hradu, jak to v Německu bývá zvykem, je dnes hotel a restaurace. Kolem nich se pak dostanete k hlavní bráně. Po zaplacení pěti eur (asi 135 Kč) dostanete na výběr, v jakém jazyku chcete textového průvodce s mapou. Jak posléze zjišťujeme, mapa se bude hodit, poněvadž hrad je opravdu rozlehlý se spletí chodeb a podzemních tunelů.

Tajemné chodby 

Kdysi byl Rheinfels až dvojnásobné velikosti, dnes je sice menší, ale i tak potřebujeme na prohlídku minimálně několik hodin. Centrální část hradu je nejstarší. Po vstupu jsme si to zamířili na věž, ze které je impozantní rozhled do krajiny s Rýnem, na němž se střídají nákladní a výletní lodě. Z opačné strany se můžete kochat samotným hradem a okolím s vinicemi.

Když se dostatečně nabažíte, sestupte do středu, kde jsou stěny několikapatrového paláce, konírny, pivovaru a dalších budov se sklepením. Na nádvoří jsou vystaveny mučicí nástroje. Nakouknout lze rovněž do muzea s historií hradu, různými plány a nákresy a hlavně s velkým bitevním polem. Na několika metrech se tu rozkládají miniaturní armády s figurkami vojáků, zbraní a dopravních prostředků. Mnozí muži se svými syny zde stráví určitě více času, než by čekali. Nutno podoktnout, že muzeum bylo kdysi hradní kaplí.

Po muzeu vzhůru na hradby, odkud se opět otevírá krajina Porýní, ale rovněž tajuplné chodby s oblouky vystupujícími ze skal. Čeká nás cesta po hradbách a parkánu kolem dokola. Vcházíme do temných asi dva metry širokých chodeb, světlo sem proniká pouze malými okénky, která byla kdysi střílnami.

Po desítkách metrů se dostaneme na křižovatku podzemních ulic. Jedna je slepá, druhá vede na denní světlo a třetí pokračuje dál. Připadáme si jako mravenci. Z plánku se dozvídáme, že jsme prošli velkou štolou, až do příkopu obklopeného mohutnými zdmi. Obešli jsme už téměř celý hrad, zbývají nám pouze kasematy, kde můžete obdivovat pozůstatky hradní kuchyně a velký sklep, postavený v 15. století na skladování vína a jídla. Jeho stěny jsou až čtyři metry silné.

Vskutku výstavný hrad Rheifels nakonec necháváme za zády a šlapeme k Rýnu, abychom ho přebrodili na přívozu do St. Goarshausenu. Za téměř 50 korun se necháme převézt a po červené proti proudu vyrážíme vstříc legendární soše Loreley, která je asi kilometr odtud. Po naší levé ruce přitom obdivujeme hrad ze 14. století Katz, ve kterém je hotel.

Polonahá socha Loreley znázorňuje vílu, která má svým zpěvem lákat plavce a lodníky k záhubě. Proslulá je i stejnojmenná skála nad sochou. Na řece v těchto místech došlo k mnoha nehodám, protože je zde silný proud a pod hladinou jsou schované skály. K soše se lze dostat po hrázi, my však pokračujeme kolem přístaviště a pak nahoru po schodech na skálu.

Skála Loreley je stejně proslulá jako socha, mimo hotel a restauraci je zde dechberoucí výhled do Porýní a města v okolí. Řeka se pod ní stáčí, a tak lze sledovat boj lodníků s vodním živlem v přímém přenosu. Místo je předurčené k malé pauze, ať již v restauraci, nebo venku. Nenechejte se zlákat na dlouho, jelikož nás čeká ještě pořádný pochod.

Vodní hrad na Rýnu 

Modrá turistická značka nás neoblomně směřuje mezi vinice, u kterých, pokud budete umět německy, se dozvíte něco o místní odrůdě. Příjemná cesta vede po svahu s mnoha vyhlídkami a lavičkami. Část cesty také protíná přírodní rezervaci s ohroženými druhy rostlin a živočichů.

Na své si přijdou rovněž hráči geocachingu. V údolí pod kopcem Alte Burg se rozhodujeme, zda pokračovat po modré, nebo jít asi pět kilometrů kolem řeky. Volíme druhou možnost, abychom se podívali na protější město Oberwesel, jak jinak než s hradem.

Slunce nám sice podívanou komplikuje, ale i tak za moment pozorujeme strážní věž, pozoruhodný kostel Martinskirche i hrad Schönburg. V Oberweselu je kostelů a památek víc, a tak je cestou na co koukat.

Pobřežní putování nám netrvá příliš dlouho a jsme v cíli naší cesty městě Kaub. Pyšní se hned dvěma hrady. Gutenfels na kopci nad městem z počátku 13. století a Pfalzgrafenstein neboli Pfalz uprostřed Rýna.

Zajímavý vodní hrad byl postaven v první polovině 14. století jako mýtný. Vybíraly se z něj poplatky za plavbu. Pro lodníky, kteří nechtěli zaplatit, zde bylo vězení. Má šestiúhelníkovou hradbu a pětiúhelníkovou věž. Pfalz zřejmě nebyl nikdy dobyt ani výrazně poškozen povodněmi.

Návštěvníci se do něj mohou dnes podívat přívozem z Kaubu. Vstupné stojí čtyři eura (asi 108 Kč), v tom ale není započítaný lodní lístek. V hradu Gutenfels je hotel. Do Kaubu jezdí v sezóně velké množství výletních lodí z Wiesbadenu či Mohuče, některé pokračují dál, jiné zde končí.

Po dvaceti kilometrech putování Porýním končí. V Kaubu si před odjezdem vlaku můžete svlažit hrdlo v jedné z místních hospůdek.

Hrad Rheinfels

Hrad Rheinfels

Výhled z hradu Rheinfels
Výhled z hradu Rheinfels
Víla Loreley

Víla Loreley

Hrad Kaub

Hrad Kaub

19.07.2016 20:58:34
Redakce

Pro ty, co rádi ČR

Toulky Českem

Toulky Českem

Toulky Českem

Toulky Českem

image008.png
rss.png

Jak často chodíte na výlety?

1x týdně (15 | 68%)
1-2x měsíčně (5 | 23%)
1x měsíčně (0 | 0%)
1x půl roku (2 | 9%)
Téměř vůbec (0 | 0%)
logo_csop.jpg
mpp.gif
zvn.gif
Ekologie zkoumá vztahy organismů
Ekologie zkoumá vztahy organismů
Eko, eco, ekologie, ekologický nebo ekologický aktivista. To je výčet slov, které dnes srší ze všech stran na spotřebitele různých produktů a služeb či veřejnost všeobecně. Ale co je to vlastně ta ekologie? Je používání výše uvedených termínů správné? Ne, není.
Na první prohlídce
Na první prohlídce
Píše se prosinec 2016 a když se tak dívám do občanského průkazu zjišťuji, že je na čase dělat něco se svým životem. Osm let s přítelkyní a bydlení s jejím bratrem není úplně to ideální, co by člověka po třicítce mělo naplňovat.
Medvědí kostra v Kateřinské jeskyni
Medvědí kostra v Kateřinské jeskyni
Ročně až 200 tisíc návštěvníků projde Punkevními jeskyněmi v Moravském krasu. Obdivovat mohou nejen dno Macochy, ale i krápníkovou výzdobu či plavbu lodí v podzemí. Neméně zajímavá je však i Kateřinská jeskyně, se kterou sousedí.
Veškerý obsah podléhá autorským právům, kopírování zakázáno. Šíření textu či fotografií pouze na písemné svolení autora. Please do not publish any photography without author's prior written consent. © 2012 - 2017 Ondřej Kořínek
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one