Okoř

Okoř

(2012)
Kutná hora

Kutná hora

Chrám sv. Barbory (2012)
Špilberk

Špilberk

(2013)
Křivoklát

Křivoklát

(2012)
Atelierlion@seznam.cz

Cestopisy, fotografie, umění, geocaching

Foto týdne

Foto týdne

Kokořínsko
Touha po poznání žene lidi do světa, svou vlast ale neznají.

Loupežníci založili na moravském kopci dřevěné stavení. Dnes je z něj obdivovaný hrad

Hrad Helfštýn

Hrad Helfštýn

Romantický, majestátní, loupežnický či kovářský. Takovými a jinými přízvisky bývá nazýván hrad Helfštýn. Na vrchol zalesněného kopce nedaleko Lipníku nad Bečvou míří tisíce turistů. Právě o tomto skvostu se hovoří také jako o nejrozsáhlejším hradě na Moravě.
Lipník nad Bečvou byl založen někdy v první polovině 13. století na důležité obchodní cestě, jež nesla název Jantarová stezka. Dnes má několik tisíc obyvatel a zaslouží si bližší popis. Není to jen tak ledajaké město, poněvadž nabízí mnoho zajímavého.

Za vyzdvihnutí stojí třeba městské hradby, které patří mezi nejzachovalejší na Moravě. Na různých částech obklopují celé historické centrum. Pamatují 15. a 16. století a byly dlouhé asi 1137 metrů. Dnes můžete vidět několik bašt, např. kruhovou, polygonální či půlkruhovou. Lipnické náměstí vás vtáhne do měšťanských dob – domy s podloubím, kašna, mariánský sloup a samozřejmě radnice. Jeden z nejzachovalejších domů nese ceduli bylinářství, na náměstí stojí od 16. století.

Ještě než vyrazíme na hrad Helfštýn, podíváme se do meditační zahrady u kostela sv. Jakuba. Precizně upravený prostor s velkým množstvím květin a různých bylin, které často potkáte v přírodě. Krátké posezení na lavičkách vás nabije na cestu. Hned vedle zahrady stojí mohutná zvonice ze 17. století. Výčet památek není zdaleka u konce. K návštěvě vybízí zámek s parkem, piaristický klášter nebo židovské památky včetně synagogy a starého a nového hřbitova.

Jakmile opustíte centrum, hledejte červenou značku, která vede na malebný hrad Helfštýn. Je to příjemná procházka, jež začíná u řeky Bečvy vedle přírodní památky Škrabalka, která je pozůstatkem lužního lesa s desítkami chráněných druhů rostlin. Stezka lesem se zanedlouho napojuje na cyklostezku, po níž se taktéž pohodlně dostanete na hrad.

Vězení pro řezníka 

Přes léto je na cyklostezce, po které vede část trasy, plno. Skoky do řepkového pole jsou nezbytnou součástí, ale nakonec se vše obejde bez komplikací. Po nějakých dvou kilometrech narážíme na plnou hospodu v Týnu nad Bečvou pod Helfštýnem. Začíná stoupání nejprve po cestě a pak v lese. Slunce ukazuje svou sílu a spíš to vypadá, že stoupáme na pevnost kdesi ve Středomoří.

Helfštýn je ve všech průvodcích uváděn jako hrad viditelný ze širokého okolí. Stejně tomu bylo i v dobách jeho založení, kdy na temeni kopce dal ve 13. století Friduš z Linavy postavit loupežnický hrádek. Odtud podnikal výpravy do okolí a loupil především na obchodní stezce. Pořádek zjednal až v roce 1312 král Jan Lucemburský, před kterým se Friduš poklonil. Hrad následně získal rod Kravařů.

Jmenovat desítky majitelů hradu nemá cenu, a tak zmiňme, že za husitských válek jej vlastnil Petr Strážnický z Kravař, který byl přívržencem kalichu, a tak hrad husitská vojska obešla bez povšimnutí. Mezitím se stále rozšiřoval a z původního malého stavení vznikala pevnost. Největší stavební boom Helfštýn zažil asi na přelomu 16. století. Vilém z Pernštejna obehnal hrad mohutnými hradbami s baštami a v popředí s barbakanem.

Hrad ale nesloužil jen jako místo úkrytu obyvatel před nepřítelem, ale i jako vězení. V roce 1545 zde drželi řezníka Jindru Masaře, který se při stahování kůže rozčílil na svého 14letého syna. Asi v opilosti jej bodl „blízko paže a cecíku, načež ten ihned zemřel“. Po nějaké době byl ale otec propuštěn. Konaly se tu i popravy. V roce 1612 zde byla sťata cizoložnice Maruše Škarohlídková a chvíli nato byl vpletením do kola umučen i její milenec Jan. Čtrnáct dnů po popravě zabil blesk manžela cizoložnice.

Kronikáři také zaznamenali pokus o zbourání hradu v druhé polovině 17. století. Lidu se to však natolik nelíbilo, že jednoho z prvních bouračů zbili tak, že následně zemřel. Nebyl by to správný hrad, kdyby v něm nebyl ukrytý poklad. Jeden takový se pokusil najít kníže Ditrichštejn za dveřmi, které nechal vybourat. Poklad ovšem nenašel. Více štěstí měl stavitel Vala v 19. století, jenž našel zazděnou truhlu s větším množstvím stříbrného náčiní.

Kováři ve sklepení

Ještě jednu zajímavost zaznamenali kronikáři. V roce 1682 utekly stráže ze tří míst před strašidly. Jeden z nich se ale postavil strašidlu na odpor a to s ním dvakrát hodilo o zem tak silně, že byl nalezen v bezvědomí.

Helfštýn dnes patří muzeu v Přerově, které se o něj stará s náležitou péčí. Než projdete do samého srdce mohutného stavení, čeká vás několik bran a nádvoří. Za první branou je zázemí hradu s jižní věží a dělovými kasematami. Následuje příkop a brána druhá s hranolovou věží, ve které jsou provozní místnosti a také pokladna. Vstupné je pouhých 60 Kč a jednou za čas si prohlídku můžete užít s průvodcem. V největším nádvoří, ve kterém kdysi byla děla, stáje a obydlí vojáků, je dnes restaurace a pódium. Celý hrad má velmi široké zdi osázené baštami a věžemi.

Když budete pokračovat dále do nitra hradu, projdete třetí a čtvrtou branou po kamenném mostě kolem barbakanu a hlubokého jezírka. Doporučujeme vyšlapání schodů na husitskou severní věž, z níž je opravdu malebný pohled na moravskou krajinu. Louky, pole, lesy, hory, ale i města a železnice. Úchvatný rozhled, jaký mají snad jen ptáci. Dechberoucí je také samotný hrad z věže, uvědomíte si, jak rozlehlá a mohutná stavba to je.

Nepochybně nejdůležitější je palác. Pro návštěvníky je zde ukázka z historie hradu a hlavně expozice uměleckého kovářství. Sbírka je rozšiřována po několik desetiletí a je vskutku bohatá. Uvidíte nejrůznější zvířecí výtvory i složitější konstrukce. Nejstarší část paláce je pro veřejnost uzavřena, ale brzy se snad otevře. Prozatím si můžete prohlédnout například zbytky po točitém schodišti nebo bývalý psinec.

a prohlídku Helfštýna si najděte nejméně dvě hodiny, protože je na co koukat. Odměnou bude dobrý oběd v hradní restauraci a v sezóně zmrzlina. Dobrou zprávou pro ty, kteří nedají dopustit na svého plechového miláčka, je placené parkoviště nedaleko vstupu.

Hrad z věže
Hrad z věže
Zvonice ze 17. století
Zvonice ze 17. století
Hradní palác
Hradní palác
Vnitřní palác
Vnitřní palác
28.09.2017 20:28:06
Redakce

Pro ty, co rádi ČR

Toulky Českem

Toulky Českem

Toulky Českem

Toulky Českem

image008.png
rss.png

Jak často chodíte na výlety?

1x týdně (15 | 68%)
1-2x měsíčně (5 | 23%)
1x měsíčně (0 | 0%)
1x půl roku (2 | 9%)
Téměř vůbec (0 | 0%)
logo_csop.jpg
mpp.gif
zvn.gif
Ekologie zkoumá vztahy organismů
Ekologie zkoumá vztahy organismů
Eko, eco, ekologie, ekologický nebo ekologický aktivista. To je výčet slov, které dnes srší ze všech stran na spotřebitele různých produktů a služeb či veřejnost všeobecně. Ale co je to vlastně ta ekologie? Je používání výše uvedených termínů správné? Ne, není.
Na první prohlídce
Na první prohlídce
Píše se prosinec 2016 a když se tak dívám do občanského průkazu zjišťuji, že je na čase dělat něco se svým životem. Osm let s přítelkyní a bydlení s jejím bratrem není úplně to ideální, co by člověka po třicítce mělo naplňovat.
Medvědí kostra v Kateřinské jeskyni
Medvědí kostra v Kateřinské jeskyni
Ročně až 200 tisíc návštěvníků projde Punkevními jeskyněmi v Moravském krasu. Obdivovat mohou nejen dno Macochy, ale i krápníkovou výzdobu či plavbu lodí v podzemí. Neméně zajímavá je však i Kateřinská jeskyně, se kterou sousedí.
Veškerý obsah podléhá autorským právům, kopírování zakázáno. Šíření textu či fotografií pouze na písemné svolení autora. Please do not publish any photography without author's prior written consent. © 2012 - 2017 Ondřej Kořínek
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one